Kdo si plete vědu s peticí. Václav Klaus se stal prezidentem nadace Clintel

Clintel se proslavil především organizací petice World Climate Declaration. Tu ve veřejném prostoru různí komentátoři a politici (například poslankyně Markéta Šichtařová, ministr životního prostředí Petr Macinka) uvádějí jako příklad neexistence vědeckého konsenzu o příčinách klimatické změny. Jedná se přitom o zásadní nepochopení rozdílu mezi peticí a vědeckým výzkumem.

Petice jsou legitimním (ale politickým) nástrojem a jejich podepsáním se na vědeckém konsenzu z principu nic změnit nemůže. Aby se změnil vědecký konsenzus, je potřeba přinést argumenty prostřednictvím vědeckého výzkumu. A to je něco, v čem dlouhodobě osoby kolem Clintelu naprosto selhávají.

Přesto se Clintel snaží prezentovat jako vědecký projekt. Ačkoliv petici podepsali někteří významní vědci (například nobelisté John Clauser nebo Ivar Giaever), kteří ale za sebou nemají v oboru klimatu žádný doložený výzkum. Za české signatáře je uvedený pouze jeden klimatolog — Pavel Dudr. Když se ovšem pokusíte dohledat jeho publikace na téma klimatické změny, zjistíte, že je „konstruktér obuvnických strojů v důchodu“.

Ve finále je World Climate Declaration pouze jedním z příkladů z dlouhého seznamu aktivit, kterými se lidé napojení na fosilní průmysl snaží před veřejností zakrýt dlouhodobou vědeckou shodu na příčinách klimatické změny. Existenci podobných projektů můžeme vidět v podstatě od okamžiku, kdy se začalo debatovat o omezení fosilních paliv, když během 80. let začalo být jasné, že problém je reálný a závažný.

Takhle vznikl už v roce 1992 tzv. Heidelberg appeal, aby blokoval závěry Earth Summitu v Riu, nebo Oregon Petition (známá třeba tím, že její organizátoři přikládali falešný peer-reviewed článek) v roce 1997 s cílem zablokovat Kjótský protokol, dále Leipzig Declaration nebo Manhattan Declaration, které zase byly organizované think-tanky napojenými na fosilní průmysl.

Ti opakovali postupy tabákového průmyslu, který byl podobnými triky schopný neutralizovat pokusy o jeho regulaci déle než 50 let. Zajímavé je, že v těchto projektech se často neobjevuje jen stejné know-how, ale také ty samé osoby a organizace (například Fred Singer, Frederick Seitz, The Heartland Institute, Heritage Foundation a další).

World Climate Declaration od Clintelu se tak zařadil mezi celou řadu projektů, které se snaží zmást veřejnost a zakrýt prostý fakt, že existuje dlouhodobý odborný konsenzus na antropogenní příčině klimatické změny - a tím chránit zájmy fosilního průmyslu na úkor ostatních.

Co je to Clintel?

Samotná organizace Clintel, které se Klaus stal prezidentem, se má tendenci prezentovat jako vědecká organizace, ale ve skutečnosti je to spíše PR organizace, která se snaží ovlivňovat veřejné mínění. Vlastní výzkum netvoří, ale především se snaží bombardovat média a veřejnost svými prohlášeními. Clintel byl založen v roce 2019 profesorem geofyziky Guusem Berkhoutem a novinářem Marcelem Crokem. Hlavním mediálním úspěchem Clintelu je výše zmíněná petice World Climate Declaration, která tvrdí, že v současnosti nečelíme žádné klimatické nouzi, a která napadá poznatky Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).

Podle petice se na změně klimatu podílejí lidské i přírodní faktory. Vědecký výzkum přitom dochází k jiným závěrům: není známý žádný přírodní faktor (sluneční záření, kosmické záření, orbitální cykly, změna hydrologického cyklu, změna aeorosolů, oceánské cirkulace atp.), který by mohl pozorované oteplení této velikosti a rychlosti vysvětlit. Naopak působení zvýšené koncentrace skleníkových plynů to vysvětluje velmi dobře.

Petice dále mylně deklaruje, že klimatické modely nejsou dostatečně přesné. Modely přitom velmi dobře předpovídají budoucí teplotu již několik desítek let. Dalším argumentem petice je, že oxid uhličitý je potravou pro rostliny. To je také pravda, ale v kontextu debaty zcela irelevantní. Podrobný rozbor tvrzení petice si můžete přečíst na Climate Feedback, kde ji v oboru vzdělaní odborníci hodnotí jako „neobjektivní, prezentující selektivně vybraná data, nepřesnou a zavádějící“.

Signatáři World Climate Declaration totiž z většiny nejsou akademici z oblasti zkoumání klimatické změny. Při analýze signatářů vyšlo v roce 2020 najevo, že žádný z jedenašedesátičlenného vzorku nevyprodukoval zásadní klimatické výstupy a souhrnně měli na svém kontě patnáct publikací v oboru. Pro srovnání – vzorek jedenašedesáti vědců a vědkyň z IPCC, které Clintel napadá, vyprodukoval v oblasti klimatické vědy přes čtyři tisíce výstupů.

Hlouběji do králičí nory

Prezident Clintelu Guus Berkhout je profesor akustiky a geofyziky v důchodu, který začal svoji kariéru již v roce 1964 ve fosilní korporaci Shell. Po dvanácti letech ji opustil a přešel do akademického prostředí. Nicméně na univerzitě v 80. a 90. letech vyvíjel technologie pro nalézání nových fosilních nalezišť, nacož získával granty od fosilního průmyslu. K tomuto účelu také založil Delphi Consortium, které provádí průzkum pro desítky fosilních korporací včetně BP, Shell nebo Chevron. Vztah mezi ropnými korporacemi a vznikem Clintelu popisovala například investigace organizace Follow the Money.

Když se podíváme na význačné vědce, jejichž autoritou se Clintel zaštituje, tak se jedná především o nobelisty Johna Clausera a Ivara Giaevera. Oba dva ovšem žádný výzkum v oblasti klimatu či související oblasti nedělali. John Clauser dostal Nobelovu cenu výzkum na poli kvantové mechaniky v 70. letech, tedy v tématu, který nemá prakticky žádnou souvislost s klimatologií, za to však činí velmi odvážná tvrzení o tom, že se jedná o velké spiknutí globální elity.

Tato grandiozní prohlášení činil Clauser při vstupu do CO₂ Coalition. To je nezisková organizace založená William O’Keefem, bývalým výkonným ředitelem American Petroleum Institute (API) — nejmocnější organizace zastupující zájmy fosilního průmyslu ve Spojených státech — spolu s Rogerem Cohenem, bývalým manažerem výzkumného oddělení ExxonMobil, a také Lorraine Cohen, bývalou marketingovou manažerkou tamtéž. Ředitelem této neziskovky je Gregory Wrightstone, certifikovaný ropný geolog, který pracoval pro fosilní průmysl 35 let. CO₂ Coalition je také spolufinancována Charlesem Kochem, vlastníkem fosilního petrochemického giganta Koch Industries a jedním z největších sponzorů hnutí šířící dezinformace o klimatu, která při svém založení za své poslání deklarovala informování o významných přínosech fosilních paliv a oxidu uhličitého.

Manipulace Clintelu

Lidé kolem Clintelu ovšem také ve svých prezentacích používají rutinně zcela průhledné manipulace. Podívejme se podrobněji na jeden konkrétní příklad z prezentace prezidenta Clintelu Guuse Berkhouta, která petici doprovází. Berkhout uvádí graf vývoje teploty za posledních dvanáct tisíc let. Současné oteplení zde vypadá jako nevýznamné. Proč? Protože v grafu vůbec není. Berkhout si pomohl malým trikem – současné oteplení prostě vůbec neukázal. Bod 0 s označením „Present day“ totiž neoznačuje současnost, jak bychom se mohli domnívat. V paleoklimatologii se často nulou označuje rok 1950, který slouží jako referenční bod pro „současnost“. Tak je to i v tomto případě. Zároveň jde o značně neaktuální data. Graf je upravenou verzí grafu z učebnice pro studenty, kterou napsal roku 1995 německý klimatolog Christian Dietrich Schönwiese.

Odhad byl schematický a načrtnutý rukou pro hrubou představu. V tu dobu byl paleoklimatologický výzkum globální teploty v plenkách a odhad se opíral o analýzu ledovcového jádra vyřezaného mezi lety 1963–1966 v Grónsku poblíž vojenské základny Spojených států v Camp Century. Současné oteplování tam tedy zachyceno být nemohlo, protože se z velké části odehrálo po roce 1975. Podíváme-li se rovněž na původní verzi grafu, najdeme nejednu zajímavost. Původní graf totiž zahrnuje i předpokládané prudké oteplování, které Schönwiese označoval jako „antropogenní superteplé období“.

Takováhle průhledná manipulace by samozřejmě v odborném poli byla snadno odhalena a dotyční by z toho měli závažné problémy. Ve veřejné debatě jsou ale nároky menší a svoboda projevu zajišťuje i lidem z Clintelu veřejnost otevřeně klamat. Podobných manipulací Clintel ovšem předvádí celou řadu.

A kde se tam vzal Václav Klaus?

Přítomnost podpisu Václav Klause pod peticí Clintelu není příliš překvapivá. Václav Klaus dlouhodobě ukazuje, že nemá ponětí ani o základních poznatcích klimatické vědy. Například tvrdí, že neexistuje korelace mezi CO₂ a teplotou nebo, že není prokázán antropogenní vliv současného oteplování. To jsou přitom již desítky let dobře doložená fakta, která jsou v podstatě součástí učiva základní školy. Zároveň Václavu Klaus již několik desetiletí do českého prostředí překládá práce lidí, kteří pro fosilní lobby vytvářejí ve veřejné debatě chaos. Ovšem pro Klause je klimatická změna očividně především ideologický problém — je totiž obrovským zásadním selháním trhu, a tedy rozbourává celoživotní Klausova dogma o všespásnosti volného trhu.

Ačkoliv teze zastávané Clintelem jsou odborně neudržitelné, ve veřejné debatě jsou udržovány jak ideologickými aktéry, konspiračními zdroji, fosilní lobby, tak třeba subjekty šířící ruskou propagandu. Ostatně samotný Institut Václava Klause je štědře podporován uhelným oligarchou Pavlem Tykačem. Čím více jsou jeho příjmy omezovány regulacemi na ochranu klimatu, tím víc vstupuje do ovlivňování médií i politiky. Václav Klaus má dlouhodobé blízké vztahy s Vladimirem Jakuninem, blízkým Vladimira Putina již od 90. let, který byl zodpovědný za budování ruských hybridních vlivových sítí.

Média napojená na konspirační scénu, jako například Parlamentní listy, se manipulativní iniciativu Clintel snaží vykreslit jako hlas nezávislého vědeckého rozumu, ačkoliv Clintel žádný vliv ve vědě nemá. Ten je ale schopný kompenzovat pořádáním konferencí, kdy se mu dostává pozornosti tím, že se dostane na politicky exponované místo. Ostatně Clintel uspořádal nedávno konferenci v českém parlamentu. Tentokrát si záštitu nad akcí vzala SPD, která v ČR velmi okatě šíří ruskou propagandu (například Ivan David založil webový projekt Novarepublika.cz, který ruskou propagandu dlouhodobě překládá v masivním množství přímo z ruských sankcionovaných zdrojů). A Rusko je v současnosti jeden z nejvýraznějších hráčů systematicky šířících klimatické dezinformace a vede setrvalý útok proti klimatické politice. Za Klause v čele Clintelu se tedy Ruská federace rozhodně zlobit nebude.