Kdo a proč vyvolává války o větrných elektrárnách?

Do českých diskusí, online i přímo v obcích, se vedle Máčovského zapojuje i jeho spolupracovnice, slovenská konzervativní a protivětrná aktivistka Katarína Ondrušová. Ta je v přímém kontaktu i se zmocněncem Ministerstva životního prostředí pro klimatickou politiku Filipem Turkem a aktivně se snaží propojovat jednotlivé obecní spolky. Mobilizační vliv obou slovenských aktérů od poloviny roku 2025 průběžně posiluje.

Analýza propojení spolků. Zdroj: studie Proti větru.

Z Čechů pak hraje významnou podpůrnou i síťovací roli poslanec za SPD a předseda Svobodných Libor Vondráček, který se dle Vidomuse tématu věnuje z českých politiků nejsoustavněji a je mezi protivětrnými aktivisty nejčastěji citován. Proti větrným elektrárnám se v posledních měsících vyjadřuje i premiér a jeho slova v protivětrných skupinách také rezonují.

Přímé zapojení Ruska nebo fosilního byznysu do protivětrných kampaní v Česku zatím prokázáno nebylo. Zkušenosti ze zahraničí ale ukazují, že podobné kampaně často vznikají právě v jejich zájmu.

Brownova univerzita v USA například zmapovala propojení fosilní lobby, která záměrně zveličuje rizika větrných elektráren, s místními protivětrnými spolky. Rusko zůstává po celé EU významným šiřitelem dezinformací bagatelizujících klimatickou změnu a ze zpožďování výstavby větrníků i polarizace společnosti profituje. Zapojování prokremelských skupin do kampaní proti větrným elektrárnám bylo popsáno například v Bulharsku.

Kulturní války o větrné elektrárny

Větrné elektrárny se v Česku i na Slovensku stávají novým dějištěm kulturních válek. V roce 2025 v českých obcích proběhl rekordní počet referend ohledně výstavby nových větrníků.

„Boj o větrné elektrárny je často rámován velmi vyhroceně v termínech Město vs. Venkov, Globální vs. Lokální, Lid vs. Elity a je silně hodnotově zatížen,“ pozoruje Vidomus. Investoři i propagátoři větrné energetiky jsou v tomto konfliktu popisováni jako od reality odtržené elity z velkých měst, kteří chtějí venkov až kolonisticky zneužívat k výrobě energie. Jako názorný případ takové rétoriky může sloužit například lednová petice pro revizi zákona, který má urychlit výstavbu obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím takzvaných akceleračních zón.

Lokální protivětrní aktivisté velmi citlivě vnímají ztrátu možnosti rozhodovat o podobě svého okolí. Roli v jejich mobilizaci hraje také občanská nedůvěra v transparentnost rozhodovacích procesů a veřejné instituce a špatné zkušenosti s chováním některých soukromých investorů. Na odpor proti výstavbě větrných elektráren napříč Evropou nasedá zejména krajní pravice, která s podobnými náladami umí pracovat.

„Neexistuje jiný zdroj energie, který by pravicové populisty iritoval tolik, jako právě větrná.“ Petr Vidomus ve studii Proti větru: Odpor proti výstavbě větrných elektráren v populistickém gravitačním poli.

Krajně pravicové pojetí ochrany přírody se soustředí na zdraví lokální půdy, vody a lesů a snaží se téma rozpojit od globálních otázek, jako jsou zejména celosvětové dopady změny klimatu z důvodu spalování fosilních paliv. Větrníky jsou přitažlivým terčem, protože svým odpůrcům umožňují se prezentovat jako ti praví ochránci přírody, které zajímá podoba jejich krajiny a nikoli abstraktní globální emise.

Vidomus pozoruje, že do odporu proti větrným elektrárnám se často zapojují stejní aktéři, kteří v minulosti bojovali proti výstavbě jiných průmyslových staveb ve svém okolí: dálnic, hal nebo třeba kamenolomů. Rozdíl oproti jiným lokálním ekologickým hnutím a prostému NIMBY efektu však spočívá v cíleném zapojování pravicově populistických politiků a dezinformátorů. Ti se větrné elektrárny snaží vykreslit jako podobně velkou přítěž jako zmíněné průmyslové stavby, přičemž používají často zveličené argumenty o jejich negativních dopadech na zdraví, přírodu či lokální životní prostředí a klima.

Drahé ropné šoky

Ne každé lokální protivětrné hnutí je napojeno na krajně pravicové politiky. Aktéři vědí, že jim takové spojenectví může i uškodit. Místní odpor může často vycházet z toho, že projekty výstavby větrných elektráren většinou nevycházejí z lokální poptávky, ale ze zájmu externích investorů, kteří nabízejí různou kvalitu jednání i projektů.

Převážná část Čechů podporuje rozvoj obnovitelných zdrojů v ČR. Podpora jejich výstavby klesá, pokud mají být zdroje umístěny blízko bydliště respondentů. Významnou roli v přijatelnosti elektráren hraje i transparentní jednání a podoba kompenzace pro obec nebo dokonce domácnost. Lidé jsou výstavbě více nakloněni, pokud již mají s větrníky osobní zkušenosti. Obavy z větrníků také po výstavbě často odezní.

V roce 2025 hlasovali lidé pro výstavbu větrníků ve 43 % obecních referend.

Referenda týkající se výstavby větrných elektráren. Zdroj: graf studie Proti větru, data Ministerstvo vnitra ČR

Krátce poté, co kulturní válka o větrné elektrárny dorazila na celostátní úroveň, připomněla nám krize v Hormuzském průlivu nebezpečí spojená s pokračující závislostí evropských států na dovozu fosilních paliv z autoritářských států.Instalace lokálních bezemisních zdrojů energie je z tohoto pohledu důležitá nejen kvůli globálnímu oteplování, ale i z hlediska energetické bezpečnosti v turbulentním světě.

Zatímco odpůrci obnovitelných zdrojů poukazují na nákladnost energetické tranzice, zachování aktuálního energetického mixu může být ještě nákladnější: Podle výpočtů poradenského orgánu britské vlády Climate Change Committee stojí jeden ropný šok britskou ekonomiku více peněz, než je potřeba investovat pro dosažení bezemisní ekonomiky do roku 2050.

Debata o větrných elektrárnách tak není jen o krajině nebo estetice. Je to střet o to, kdo bude určovat směr české energetiky – a čí zájmy v ní nakonec převáží.

Články týkající se kampaně proti větrným elektrárnám v České republice:

Rozhovor s Petrem Vidomusem o závěrech studie Proti větru, Voxpot
Analýza dokládající propojení slovenských protivětrných aktivistů s českými vládními politiky, Deník N
Reportáž o náladách, které větrníky vzbudily v dotčených obcích Milíně a Pcherách, Voxpot
Profil slovenských protivětrných aktivistů Daniela Máčenského a Kataríny Ondrušové a jejich aktivit v Česku, Deník Referendum

Další analýzy české-slovenské protivětrné scény a jejích dopadů na výstavbu větrných elektráren: