Jak se sabotuje klimatická politika: Nová kniha odhaluje globální popíračskou síť
V Česku se do vrcholné politiky vrací popírání základních vědeckých faktů o změně klimatu. Právě včas vychází zásadní kniha, která pomáhá pochopit, proč i po několika desítkách let jsou popíračské mýty tak účinné. Climate Obstruction: A Global Assessment z Oxford University Press, na níž se podílelo více než sto vědců z celého světa, ukazuje, že popírání klimatické vědy se neděje jentak náhodně. Rozkrývá dlouhodobou a systematickou sabotáž politiky ochrany klimatu. Rozkrývá globální síť fosilních zájmů, mediálních operací a dezinformačních kampaní, které po desetiletí brzí přechod k ekonomice bez uhlí, ropy a plynu – a jejich ozvěny dnes znějí i v české politice.
evidence ninja
V Oxford University Press vyšla jedna z nejobsáhlejších syntéz celosvětového fenoménu klimatického popíračství. Kniha, na níž se podílelo více než 100 vědců napříč obory, analyzuje systém průmyslových a politických struktur, který stál za relativizací změn klimatu a oddalování snah o jejich řešení. Kniha Climate Obstruction: A Global Assessment je neocenitelná pro novináře, vědce i zástupce neziskové sféry se zájmem o politické souvislosti změn klimatu. V elektronické podobě je kniha dostupná zdarma ke stažení.
Úvahy o tak komplexním problému, jakým je změna klimatu, se už dávno neobejdou bez vkladu společenských věd. Omezení na přírodovědnou optiku často vede k depolitizaci a rozevírání nůžek mezi laickou a odbornou veřejností. Jedním z nejambicióznějších projektů, který se snaží obohatit diskurs o klimatu o společenskovědní perspektivu, je Climate Social Science Network (CSSN) při Brownově University (stát Rhode Island). Jde o mezinárodní síť vědců, která analyzuje politické souvislosti změny klimatu, s hlavním důrazem na otázku tzv. klimatické obstrukce.
Sociologické analýzy fenoménu klimatického skepticismu/popíračství/obstrukce mají své kořeny v době zhruba před 25 lety, relativně dlouho se však soustředily na americký kontinent. CSSN staví na dosavadních zjištěních a snaží se vědce z různých zemí propojit. To je velmi užitečné při sdílení poznatků a srovnání strategií fosilního průmyslu v různých kontextech.
Zdržovat, zdržovat, zdržovat
Užitečnost takového srovnání prokázala už loni Climate Obstruction Across Europe (mimochodem také zdarma ke stažení) — první kniha z produkce CSSN, která analyzovala strategie klimaskeptiků napříč evropskými zeměmi (českou kapitolu zpracovali politologové Milan Hrubeš a Ondřej Císař). Ukázala, jak se fosilní aktéři navzájem „učí“, lobbují na lokální i evropské úrovni a oddalují efektivní řešení. Zároveň kniha ilustrovala, že ani klimaskepse není jednolitá, je pestrá a zahrnuje řadu aktérů – ostatně podobně, jako ekologické hnutí.
Shrnutí příspěvku o klimatických obstrukcích v Česku z knihy Climate Obstruction Across Europe
Česká republika
V České republice šíří dezinformace o klimatu politické osobnosti, strany a think-tanky, které využívají média a další taktiky k ovlivňování veřejného mínění a udržování statu quo.
Klíčoví aktéři:
Hlavní proudoví politici, politické strany (např. Občanská demokratická strana (ODS), hnutí ANO 2011), think-tanky (např. Institut Václava Klause) a média.
Taktiky:
Popírání a zpochybňování: prostřednictvím politického diskurzu a publikací think-tanků, které zpochybňují legitimitu a vědecké poznatky o změně klimatu.
Mediální kampaně: rámování a interpretace klimatické změny způsobem, který odpovídá obchodním a politickým zájmům, nikoli vědeckému konsenzu.
Klíčová sdělení:
„Klimatická změna jako ideologie“: vykreslování klimatických opatření jako politického či náboženského přesvědčení a jejich přetváření z vědecké nutnosti na ideologickou debatu.
Deformace ekonomických rizik: tvrzení, že klimatické politiky ohrožují ekonomiku České republiky, přičemž se ignorují mnohem vyšší náklady pro veřejnost vyplývající z pomalého postupu v klimatických opatřeních a také jejich možné ekonomické přínosy.
CSSN ve svých analýzách prosazuje termín „klimatická obstrukce“, u nás ještě nepříliš zažitý. Autoři nové publikace ji definují jako „záměrné akce a snahy o zpomalení nebo zablokování politik v oblasti změny klimatu.“ Je to tedy definice širší, než jak klimaskepsi běžně chápeme – nejde jen o popírání vědy, ale o jakékoli snahy oddálit řešení. Climate Obstruction: A Global Assessment je přínosná pro svůj globální a syntetizující pohled.
Analyzuje klimatické obstrukce po jednotlivých průmyslových sektorech (nejen fosilní průmysl, ale i zemědělství, služby, doprava) a rovinách (lokální, národní, nadnárodní). Podrobněji se kniha zaměřuje také na média, PR, konkrétní podoby dezinformací, vliv krajní pravice, ale i na možnosti, jak se klimatickým obstrukcím bránit.
Přehled nejvýraznějších aktérů klimatických obstrukcí v Česku podle Ondřeje Císaře a Milana Hrubeše
Klasické popíračství na ústupu
Jedna z úvodních kapitol popisuje třístupňovou strategii fosilního průmyslu: nejprve zpochybnit vědecké poznatky o změně klimatu, poté oddálit regulace a nakonec změkčit ty politiky, které nakonec projdou.
Zatímco klasické popírání změn klimatu stále přetrvává, častější formou obstrukce je dnes ekonomické zastrašování: šíření zavádějících a nepřesných informací o sociálně devastující klimatické politice (jak jsme ostatně viděli i v české předvolební kampani). Když už průmysl nemůže řešení dále zdržovat, využívá jazyk, který ho vykresluje jako „součást řešení změny klimatu“, což autoři považují buď za „nejdokonalejší z jeho strategií, nebo za poslední zoufalý krok průmyslu.“
Řada v knize popisovaných témat, jako role fosilních společností v popíračské mašinerii, je už poměrně známá, také díky různým investigativním reportážím. Autoři se však věnují také doposud opomíjeným tématům. Patří k nim například specifická situace zemí Globálního Jihu. I zde je přítomná obstrukce – často ve formě „rozvojového“ diskursu, kterým stát i průmysl ospravedlňuje další těžbu fosilních paliv, nebo prostřednictvím nadnárodních sítí think-tanků importujících západní dezinformační narativy.
Kniha ukazuje, že mnoho snah o odklad řešení probíhá na nadnárodní úrovni, například na pravidelných konferencích OSN o změnách klimatu (UNFCCC). „Petrostáty“ i vlivní nestátní aktéři zde obstruují mnoha způsoby: procedurálně, slovíčkařením ve znění zpráv, složením delegací apod. Autoři naznačují, že problematický je hlavně konsensuální způsob rozhodování v těchto orgánech a navrhují jeho revizi.
Příklad reklamní kampaně, které tvoří zdánlivě environmentální či vědecká organizce (CO2 Coalition). Ta je ve skutečnosti založena fosilním průmyslem.
Udržet status quo
Klimatickou obstrukci si většinou spojíme s průmyslovou opozicí vůči mitigaci, tedy omezování emisí. Nicméně autoři se zaměřují i na opomíjenou otázku obstrukce vůči adaptaci. Pokud někdo blokuje adaptační opatření proto, že by ohrozila jeho ekonomické zájmy nebo mocenské postavení, je to stejný druh obstrukce jako u mitigace. V knize najdeme názorné příklady hráčů z oblasti turistického průmyslu nebo realitní lobby v přímořských oblastech, které šíří dezinformace namířené proti adaptačním opatřením. Autoři poznamenávají, že i v oblasti adaptace lze spatřovat klimatickou nespravedlnost – mocní chrání své zájmy, zatímco nejzranitelnější skupiny zůstávají bez pomoci.
Závěrečné kapitoly přinášejí určitou naději: celosvětově vzrůstá počet žalob, investigativních projektů či občanských iniciativ, které se snaží systematickou obstrukci odhalovat. Vzniká legislativa, jež má omezit klamavou reklamu a greenwashing a na zavádějící marketing se zaměřují i spotřebitelské organizace. Není náhodou, že počet klimatických žalob roste také v souvislosti s rozvojem výzkumu klimatické atribuce, která umožňuje přiřadit konkrétní množství emisí jednotlivým znečišťovatelům, a učinit je tak zodpovědnými za způsobené škody.
V neziskové sféře si autoři hodně slibují od strategií „name and shame“, tedy snah odhalovat strategie popíračů a činit jim reputační škody. Význam tohoto postupu vyplývá i z mezených právních možností řešit klimatické obstrukce. „Shaming“ je zde vnímán jako forma nevládní regulace a nástroj, který odrazuje znečišťovatele od nekalého jednání.
Jak říkají autoři a autorky, pozice vůči klimatické politice jen tak nezmizí. Někde je ale třeba začít: „Úspěch budoucích opatření v oblasti klimatu bude do značné míry záviset na tom, nakolik dokážeme tuto opozici pochopit a překonat.“ Kniha Climate Obstruction: A Global Assessment je k tomuto pochopení velmi dobrý výchozí bod.