Český blackout: Proč nás klamali ohledně loňského výpadku elektřiny?

Přesně před rokem Česko postihl rozsáhlý výpadek elektřiny, který si rychle vysloužil nálepku „český blackout“. Definici blackoutu ale přísně vzato nesplňuje — nezasáhl dostatečně rozsáhlé území, tři čtvrtiny soustavy zůstaly v provozu a dodávky se dařilo obnovovat během hodin.

Okamžitě po výpadku se přesto rozběhly spekulace vinící z celé situace obnovitelné zdroje. Opíraly se o známý fakt, že výroba z OZE kolísá s počasím a klade na soustavu specifické nároky. Zásadní ale bylo léta pěstované předporozumění, že obnovitelné zdroje znamenají nestabilitu.

Vyšetřování nyní přineslo jiné závěry. Minulý týden vyšel k incidentu finální report Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) spolu se závěrečnou zprávou národní pracovní skupiny vedené Energetickým regulačním úřadem (ERÚ). Ten potvrdil dřívější zkoumání ČEPSu, podle kterého stála za „blackoutem“ souhra nešťastných okolností a obnovitelné zdroje byly pouze jedním a menšinovým prvkem v celé kaskádě faktorů.

Co se přesně stalo?

Všechno začalo pádem vodiče na vedení V411 mezi Vyškovem a Hradcem na Žatecku. Tady byla příčinou špatně uchycená mechanická spojka. Pár desítek sekund nato se kvůli nesouvisejícímu vadnému relé (elektricky ovládanému spínači) porouchal kotel v uhelné elektrárně Ledvice a největší uhelný blok v zemi přestal dodávat výkon. Následně došlo k chybám v uhelných elektrárnách Ledvice a Počerady, které špatným nastavením dále snížily svůj výkon. Vlivem destabilizace sítě došlo i k odpojení řady solárních zdrojů. Zpráva přitom ukazuje, že odpojeny být nemusely, problém byl v příliš úzkostlivě nastavených ochranách, na které teď míří doporučení pro změnu nastavení. Během celého incidentu také vypadla řada dalších zdrojů, které se nepodařilo identifikovat. Celou kaskádu dovršilo manuální odpojení přetíženého vedení V208, které je klíčové pro střední Čechy a Prahu.

Otázkou tu zůstává, jaká byla role obnovitelných zdrojů? Ty tedy nebyly primární příčinou, ale jednou z částí kaskády, přesto se na ně okamžitě začala zaměřovat pozornost jako na primární příčiny výpadku.

Jak je to se stabilitou a obnovitelnými zdroji?

V Česku se stále opakuje mantra o destabilizaci sítě v důsledku zapojování obnovitelných zdrojů. Při dobře provedené energetické transformaci přitom může stabilita sítě naopak růst díky posílení propojení, bateriovým úložištím a záložním zdrojům vykrývajícím špičky spotřeby.

Přesně tímto směrem ostatně míří i nápravná opatření po výpadku: národní pracovní skupina pod vedením ERÚ uvádí mezi dlouhodobými prioritami větší zapojení akumulace a posílení bezpečnostních kritérií provozu soustav.

Jak to vypadá v praxi, ukazuje Polsko. V srpnu 2015 tam vedra donutila poprvé od 80. let omezit dodávky elektřiny průmyslu – uhelné elektrárny totiž měly problém s nedostatkem chladicí vody.

Když přišla letos rekordní vlna veder, Polsko s více než 25 GW instalovanými ve fotovoltaice zvládá situaci bez omezení dodávek. Navíc v pátek 26. června v poledne kryly obnovitelné zdroje téměř 60 procent celé polské spotřeby. Solární kapacity tak dnes zásadně snižují riziko opakování roku omezení dodávek elektřiny v roce 2015.

Pointa nakonec – podle čerstvých dat Eurostatu je Česko v podílu elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů v prvním kvartálu letošního roku poslední v celé EU. Oproti unijnímu průměru, který je 45,5 procent, vyrábíme z OZE jen 12,7 procent.

Pokud Česko porovnáme třeba s Dánskem, Portugalskem nebo Litvou – třemi zeměmi na vrcholu žebříčku podílu obnovitelných zdrojů – v průměrné době přerušení dodávek elektřiny na odběratele za rok vychází v podstatě stejně. V Česku je to podle dat Světové banky 29 minut, Portugalsku 32 a v Litvě 24, v Dánsku dokonce jen 19.

Rozsáhlý výpadek přitom loni postihl právě nás, přestože podíl obnovitelných zdrojů máme nejnižší z celé EU. Dánsko zažilo naposledy srovnatelný výpadek v roce 2003 – způsobila ho tehdy porucha jaderné elektrárny a zkrat v rozvodny v sousedním Švédsku, s nímž je dánská soustava propojená.

Hojně se sice šířily fámy, že za blackout ve Španělsku, který se rozšířil i do Portugalska, mohly obnovitelné zdroje, ale finální report ENTSO-E ukázal, že příčinou byla kombinace faktorů, v níž klíčovou roli sehrálo řízení sítě. Solární a větrné elektrárny se během kaskády skutečně odpojovaly, ale problém nebyl v obnovitelné energii jako takové.

„Problém není obnovitelná energie, ale řízení napětí – bez ohledu na typ výroby,“ shrnul to předseda správní rady ENTSO-E Damián Cortinas. Španělsko po blackoutu změnilo pravidla tak, aby obnovitelné zdroje mohly aktivně pomáhat se stabilizací napětí.

Co mohlo za výpadek elektřiny?

Jak vidíme, obnovitelné zdroje samy o sobě nestabilní síť neznamenají. Zvyšují ale nároky na fungování a řízení sítí a souvisejících služeb. Při nesprávně provedené modernizaci tak problém způsobit můžou. Jakou roli ale hrály ve výpadku elektřiny minulý rok?

Venku je celá řada zpráv, včetně finálního reportu ENTSO-E. Jedná se o zprávu, kterou musí síť provozovatelů podle evropské legislativy připravit ve spolupráci se všemi relevantními subjekty. Zároveň představuje nejpřesnější faktický popis událostí, který vychází z nezávislého prošetření a detailního popisu problému, který vede k identifikaci chyb ve snaze vyhnout se dalším podobným situacím.

Podle šetření může za český výpadek elektřiny nepravděpodobná souhra událostí – především pád vodiče na vedení velmi vysokého napětí a nesouvisející porucha na bloku 6 elektrárny Ledvice. To spustilo kaskádu, která vedla k rozsáhlému výpadku a v jejímž průběhu se odpojila i část obnovitelných zdrojů.

V jednu chvíli se sešly dvě pro síť extrémně zatěžující situace – ztráta důležitého propojení kvůli poruše na vedení a souběžné snížení výroby v uhelných elektrárnách v důsledku poruchy. Vlivem nestability sítě následovalo automatické odpojení části obnovitelných zdrojů. Každá z nich by sama o sobě k výpadku nevedla, nicméně jejich souhra ve stejný čas byla na přenosovou soustavu příliš.

1. Nejdříve spadl vodič zvláště vysokého napětí kvůli nedostatečnému utažení spojení tahové spojky. Důvodem byla špatně provedená oprava z roku 2024. Kvůli této závadě se v místě spojky přetrhlo ocelové lano a vodič spadl.
2. Několik sekund po pádu vodiče přešly elektrárny Ledvice a Počerady do módu stabilizace sítě. Při tomto přechodu ale bloky nechtěně „zamrzly“ na sníženém výkonu. Regulátory turbín totiž přivřely regulační ventily a tato nižší poloha se při přepnutí zafixovala jako nová výchozí hodnota. Nešlo tedy o záměrné snižování výkonu kvůli stabilizaci — bloky měly výkon udržet a nestalo se tak.
3. Tím poklesl výkon uhelných elektráren Ledvice a Počerady. Zároveň v elektrárně Ledvice nevhodné nastavení vedlo k oscilaci výkonu. Na tyto výkyvy reagovaly ostatní zdroje, což přineslo do sítě další nestabilitu. Z distribuční soustavy se v důsledku této nestability odpojilo 135 MW z obnovitelných zdrojů, protože zafungovaly prvky jejich ochrany. Klíčové zjištění zprávy ale je, že napětí v distribuční síti po celou dobu zůstalo v mezích, které mohly zdroje bez problémů ustát, ochrany tedy byly nastaveny přecitlivěle.
4. Během necelé další minuty poté vypadl celý 6 blok blok elektrárny Ledvice, který měl před incidentem výkon 292 MW. Jde o nejmodernějším a největším uhelný blok v Česku, který byl spuštěn v roce 2017 a má maximální výkon 660 MW. K výpadku kotle došlo kvůli vysoké teplotě páry, kterou způsobil zaseknutý obtokový ventil. Podle finální zprávy tato porucha s předchozím přechodem do ostrovního režimu nesouvisela — šlo o nezávislou závadu, která přišla v nejhorší možný moment.
5. Blok 6 Ledvic úplně přestal vyrábět, ale nezafungovala ochrana, která ho měla odpojit od sítě a dispečink o výpadku nevěděl. Několik minut proto nemohl identifikovat, odkud chybí výkon, což zvládnutí havárie dále ztížilo.
6. Kvůli přetížení a souvisejícímu riziku poškození vedení, které prochází nad hustě obydlenou částí Prahy, dispečink manuálně odpojil vedení V208. Podle okamžitého výpočtu to síť měla ustát. Finální zpráva ale zjistila, že pravidelný bezpečnostní výpočet z 11:55 správně předpověděl, že odpojení V208 fatálně přetíží poslední spojku v rozvodně Krasíkov — této informace si však v reálném čase nikdo nevšiml. Právě tento krok zpráva označuje za bod, odkud už nebylo návratu.
7. Tři sekundy po odpojení V208 vypnula ochrana přetíženou spojku v rozvodně Krasíkov — poslední propojení postižené části se zbytkem sítě. Tímto vznikl vydělený ostrov, v němž kvůli výpadku výkonu elektráren nastal deficit přibližně 1800 MW. Frekvence padala tak rychle, že ostrov zkolaboval během necelé sekundy — dřív, než stihla plně zareagovat i poslední záchranná automatika odpojení spotřeby.

Když celý popis shrneme, tak zjistíme, že za výpadek elektřiny mohla souhra okolností. Jak pád vodiče velmi vysokého napětí, porucha velkého uhelného zdroje, špatné reakce v uhelných elektrárnách, i automatické odpojování obnovitelných zdrojů. Zajímavé ovšem je, že v podstatě okamžitě po výpadku elektřiny, kdy se ještě nevědělo vůbec nic, internet zaplavily „zaručené zprávy“, že za něj mohou výhradně obnovitelné zdroje, Green Deal nebo Evropská unie.

Pro takové tvrzení tehdy neexistovaly žádné relevantní důkazy a jak vidíme, tak neexistují ani dnes. Kdo a na základě čeho taková tvrzení šířil?

Já to říkal, ale špatně

Okamžitě po výpadku se vyrojila celá řada lidí, kteří dlouhodobě brojí proti obnovitelným zdrojům energie a začali střílet obvinění. Od politiků jako Andrej Babiš, Filip Turek, Markéta Šichtařová, Jindřich Rajchl, Jana Bobošíková, Kateřina Konečná, Patrik Nacher, přes fosilní lobbisty jako je Mirek Topolánek či komentátory jako Roman Šmucler, Lukáš Kovanda, Dan Vávra, Daniel Kaiser, Lenka Zlámalová, Marek Španěl a jeho média, Luboš Xaver Veselý až po státní úředníky jako Václav Bartuška. Pojďme si projít pár příkladů.

Filip Turek prohlásil: „Nechci říkat, že jsem to říkal, ale já to říkal. Zdravím Vás z Japonska, kde jsme jako celá EU k smíchu. Děkujme Green Dealu a nejen německým klimakomunistům. Snad se nikomu nic vážného nestane a poučíme se.“

Poučení je skutečně zásadní: můžeme začít u toho, že Japonsko má vlastní program Green Transformation (obdobu Green Dealu) a má v něm stejné klimatické cíle jako EU (tedy klimatická neutralita do roku 2050). Je tedy otázka, proč by mu měla být EU k smíchu. Druhá otázka pro poučení je: jak může Green Deal za poruchu vedení a technickou poruchu v uhelné elektrárně?

Turkovo vyjádření i řadu dalších okamžitě začaly šířit kanály spojené s ruskou propagandou. Turkovo vyfabulované obvinění začalo sdílet neČT24 – projekt, který vykazuje znaky toho, že jde ve skutečnosti jen o nástupce webu Sputnik, oficiálního kanálu ruské propagandy poté, co byly na Sputnik uvaleny sankce.

NeČT24 také publikovalo rozhovor s Vladimírem Štěpánem, lídrem hnutí JaSaN. Titulek hlásal, že se „jedná se o blackout způsobený obnovitelnými zdroji v Německu“ a samotný článek volal po zastavení dalšího rozvoje obnovitelných zdrojů.

Hráči napojení na hnutí JaSaN jsou v současnosti nejaktivnějšími šiřiteli paniky proti větrným elektrárnám. V pozadí hnutí přitom nacházíme celou řadu subjektů napojených na působení Ruské federace, včetně několika osob obviněných z podpory a financování terorismu. Nacházíme zde i podporovatele ruské agrese, jako je Jaroslav Doubrava.

Anonymní účty podobná tvrzení začaly okamžitě nafukovat a sdílet. Ruské propagandistické zdroje v Česku využily informačního vakua a okamžitě začaly blackout využívat k útoku proti obnovitelným zdrojům, klimatické politice i projektu evropské integrace.

Stejným způsobem se začal vyjadřovat proruský politik Jindřich Rajchl. Ten nemá žádné vzdělání ani expertízu v energetice, ale přesto začal okamžitě a bez důkazů vinit Green Deal a obnovitelné zdroje.

Právě rychlá reakce subjektů, které jsou spojené s působením ruské propagandy, je symptomatická. Z řady výzkumů a uniklých dokumentů z prostředí ruských trollích farem víme, že Rusko detailně analyzuje veřejnou debatu v zemích svého zájmu, včetně České republiky.

V současnosti je jedním z hlavních cílů ruských hybridních sítí právě diskreditace klimatické vědy, politiky i obnovitelných zdrojů. To dokládají například report generálního tajemníka NATO, zpráva zvláštní polské vyšetřovací komise pro analýzu ruského vlivu, monitoring dezinformací projektu EUvsDisinfo nebo také naše dřívější rozsáhlá analýza.

Když si ruské hybridní sítě notují s českým fosilním lobbingem

Vedle ruských vlivových sítí a proruských politických stran, jednotlivců, ale i anonymních trollů, se do obviňování obnovitelných zdrojů zapojili naplno lidé pracující pro velikány fosilního průmyslu.

Výpadek, který byl primárně způsoben poruchou vedení a velkou roli v něm hráli uhelné elektrárny, začal okamžitě dávat do souvislosti primárně s obnovitelnými zdroji i fosilní lobbista Mirek Topolánek a sekundovala mu v tom Lenka Zlámalová, která pracuje jako hlavní komentátorka celého mediálního koncernu CNC fosilního magnáta Daniela Křetínského.

Lidé placení fosilními giganty tak opakují linku, kterou fosilní lobby straší českou veřejnost dlouhodobě. Uhlobaron Pavel Tykač pravidelně hrozí tím, že obnovitelné zdroje způsobí blackout: „Budeme-li jen sedět s rukama v klíně, či dokonce tleskat a aplaudovat tomu, že jsou vypínány klasické zdroje elektřiny, a vydávat se stejnou cestou, nebudeme v příštích letech o blackoutech jen číst, ale budeme je možná zažívat i sami na sobě,“ prohlašuje.

Když postupně vyšlo najevo, že výraznou roli v příčině výpadku byla závada na uhelné elektrárně, smršť podobných reakcí už nevidíme.

Stejnou rétoriku dlouhodobě šíří i Jan Vondráš z iniciativy „Realistická energetika a ekologie“, odborník, který už v minulosti Tykačovy zájmy podporoval voláním po prolomení limitů těžby hnědého uhlí a zbourání Horního Jiřetína.

Spolek Realistická energetika a ekologie se nedávno „blýskl“ sdílením AI generovaného videa, v němž jsou aktivisté Greenpeace zabíjeni. Stalo se tak navíc jen několik dní před výročím střelby na Filozofické fakultě. Českou veřejnost přitom dlouhodobě masíruje tvrzeními o hrozícím blackoutu způsobeném obnovitelnými zdroji.

Vondráš se například už v roce 2021 vsadil, že Německo zažije blackout nejpozději do ledna 2022. Nestalo se. Německo poslední velký výpadek elektřiny zasáhl v roce 2005, kdy bylo mnohem závislejší na fosilní energetice než dnes. Vondráš své fantazie přesto šíří dál. Například zde na Aktuálně.cz.

Poučili jsme se? 

Nezávislé vyšetřování „blackoutu“ ukazuje, že hlavní příčinou byla souhra mechanické poruchy na vedení velmi vysokého napětí s poruchou uhelné elektrárny, špatné reakce uhelných elektráren, i automatické odpojování obnovitelných zdrojů. Řada českých politiků ale začala útočit pouze na obnovitelné zdroje.

Navazují tak na dlouhou historii klamů, které o obnovitelných zdrojích protlačuje řada domácích i zahraničních hráčů. Přesto jsou obnovitelné zdroje mezi českou populací mimořádně populární – jejich větší rozvoj chce naprostá většina domácí populace. Dezinformační kampaně nicméně dál skrze strašení cílí na narušení této podpory. Zatímco v Evropské unii výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů pokrývá téměř polovinu její celkové spotřeby, v Česku jde jen o osminu.

V českém prostředí, kde mají zájmy fosilního byznysu mimořádně silné postavení, se po léta tradovalo, že elektrické sítě s vyšším podílem obnovitelných zdrojů nemohou stabilně fungovat. Realita tuto tezi opakovaně vyvrátila.

Dnes zcela běžně fungují elektrické soustavy s více než 50 procenty obnovitelných zdrojů v mixu a existují i systémy, které jsou založené téměř stoprocentně na OZE (ačkoliv ty jsou taženy především vodními elektrárnami). Zkušenost nicméně ukazuje, že při správné modernizaci energetiky sítě založené na obnovitelných zdrojích mohou stabilně fungovat.

Z pohledu informačního působení šlo o mimořádně úspěšnou operaci, která zasáhla obrovské množství lidí, které dokázala utvrdit v jejich názoru. V tomhle ohledu je důležité, že tato lavina klamů nevznikla nahodile. Je výsledkem dlouhodobého, systematického působení tří hlavních aktérů: fosilních lobby, ideologických dogmatiků a ruské propagandy.

V těchto podmínkách je tragické sledovat, že současná vláda místo boje s bludy ohrožujícími naši energetiku naopak zastavila analýzu, která přinášela poznatky o tom, jaký vliv mají na Česko dezinformace a předsudky k obnovitelným zdrojům energie. Důvod je nasnadě – řada politiků, kteří veřejnost klamali, je dnes ve vládní koalici.

Text vznikl v rámci spolupráce s Voxpot. Text komentovala v průběhu tvorby celá řada energetických odbornic a odborníků.